Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Klement Gottwald - stratég socialistické revoluce v Československu

25. 11. 2007

Návraty k osobnosti Klementa Gottwalda jsou podmíněny nejen pocity povinné úcty a vděčnosti, ale především živými potřebami našísocialistické současnosti a budoucnosti. Je to především zápas o myšlení a jednání lidí, zápas o leninsky tvůrčí přístupy k řešení dobově naléhavých otázek a problémů, co spojuje Gottwaldovu osobnost s celou myšlenkovou strukturou realizace závěrů XVII. sjezdu naší strany. Nové dimenze rozvoje naší společnosti dané oběma sjezdy /tedy i XXVII. sjezdem KSSS/ zpětně, zcela přirozeně, umožňují nové pohledy na dějinné jevy a procesy. Gottwaldova myšlenka o tom, že se máme z historie stále co učit, nabývá tak dnes na zvláštním významu.

Učit se a poučit z dějin, poučit se ze zkušeností strany, jak to zdůrazňuje právě XVII. sjezd, může však jen ten, kdo to dovede, kdo umí a je schopen naslouchat hlasu historie. V této souvislosti je stále aktuální Marxova myšlenka o tom, že dějiny nedělají nic, nemají žádné nesmírné bohatství, neprobojovávají žádné boje, že to všechno dělá a probojovává člověk. O takové veskrze lidské zkoumání dějinných procesů nám musí jít, a takové musíme dokázat právě u nás na škole zprostředkovat našim posluchačům. V tom je také zakódována ona kontinuita generací, fenomén "zkušeností z dějin" a jejich využití v současné politické práci, jak o nich s kategorickým imperativem hovořil sjezd. A právě s tímto lidským faktorem má naše marxistická historiografie stále velké problémy. 90. výročí narození K. Gottwalda by se proto mělo stát nejen jakousi bilancí našeho dosavadního poznání života a díla této bezesporu nejvýznamnější osobnosti našich dějin, ale i podnětem k dalšímu zkoumání, popřípadě i ediční práci, jež by měla vyvrcholit, ke stému výročí, tedy za 10 let. Snažíme se na základě usnesení sekretariátu ÚV KSČ na obou našich ústředních stranických institucích - Ústav marxismu-leninismu ÚV KSČ, a Vysoká škola politická ÚV KSČ - udělat k tomu první kroky.

Při zkoumání životního díla osobnosti, která stála téměř čtvrt století v čele naší strany /v době, kdy pod jejím vedením dělnická třída dobyla politickou moc a začala budovat socialismus/ vystupují zcela přirozeně obsahově do popředí právě tyto dvě základní otázky. Při plném respektování obecných rysů socialistické revoluce vystupuje při hodnocení Gottwaldova místa v zápase o diktaturu proletariátu leninská myšlenka, že každá strana, každá země bude přistupovat k socialistické revoluci vlastní cestou s využitím svých vlastních specifických podmínek. V tomto leninském slova smyslu, v této leninsky podmíněné jednotě obecných a specifických rysů, je skutečně Klement Gottwald stratégem naší socialistické revoluce.

Ve známém májovém listu komunistické strany na Slovensku již v roce 1925 jednoznačně píše: "Organizovať revoluciu značí stranu prebudovať, rozbiť staré organizačné formy, budované pre miérne obdobie, a organizovať vo fabrikach, baňach, poliach proletariát k boju za oslobodenie. Strana musí vedieť presvedčiť o nutnosti boja široké masy pracujúcich, strana musí viesť boj a nesmie čakať 'zázrak' živelnosti, strana musí byť vždy pripravená ísť až do krajných dôsledkov a nesmie sa zastavovať; jej cieľom musí byť vždy zvrhnutie nadvlády kapitalizmu, ustanovenie dikatúry proletariátu, pričom samozrejme, že boj o jednotlivé etapy - dopredu i zatáčky - je nutným predpokladom vieťazstva."

Zvítězit v zápase s buržoasií a nastolit moc dělnické třídy nemohla strana s dosavadním Jílkovým vedením. Bolševizovat stranu znamenalo rozejít se s řadou sociálně demokratických přežitků, oportunismem a celým dosavadním způsobem myšlení. Nešlo jen o to umět Leninovy myšlenky dlouze a formálně citovat, a v tom Jílek a jemu podobní vynikali, ale naopak na leninském základě tvůrčím způsobem využít zkušeností ruských bolševiků při hledání nejvýhodnějších přístupů k socialistické revoluci ve vlastní zemi. "Bolševizácia je", jak napsal Gottwald v roce 1925, "nepretržitý proces vo vývoji strany, nikdy nezakončený, nikdy nie hotový, práve tak, ako nepretržitý a nezakončený je vývoj spoločnosti." S touto revoluční ideou, integrující v sobě znalost leninské revoluční teorie, ale i praktické zkušenosti ze tří ruských revolucí, odhalil Klement Gottwald konkrétní příčiny hluboké vnitrostranické krize, do niž se Komunistická strana Československa dostala po známé porážce tzv. Rudého dne v červenci r. 1928.

Zápas o znovuobnovení revolučního charakteru KSČ na konci 20. let nebyl samozřejmě jednoduchou záležitostí. Vždyť šlo o změnu celé dosavadní struktury myšlení a jednání doslova každého komunisty. Teprve za pomoci Komunistické internacionály, která situaci v naší straně věnovala mimořádnou pozornost, se podařilo nastupující mladé generaci komunistických funkcionářů v čele s Klementem Gottwaldem překonat hlubokou vnitrostranickou krizi a na historickém V. sjezdu přijmout poprvé v historii komplexní program přístupu k socialistické revoluci. Program - řečeno Gottwaldovými slovy: vést boj proti buržoasii, boj proletariátu proti kapitalismu, organizovat sociální revoluce.

Ne všechny představy mladého revolučního vedení mohly být samozřejmě po V. sjezdu realizovány v konkrétní politické činnosti. Praxe revolučních zápasů hned v následujícím období velké hospodářské krize na počátku 30. let některé závěry nepotvrdila, nebo je prostě překonala. Bylo však důležité, že nové gottwaldovské vedení strany dokázalo tuto skutečnost nejen v přípravě revoluce plně respektovat, ale i využít ve své další revoluční činnosti, v konkrétní politické praxi skutečně zvládnout leninismus jako tvůrčí revoluční učení. Již o dva roky později, na VI. sjezdu strany, podmínil Gottwald dobytí poltické moci a nastolení diktatury proletariátu, cílově označené jako vybudování sovětské moci v Československu, "bojem o každodenní zájmy pracujících mas". Zdánlivě jen několik málo slov, a přece kolik tvůrčích sil stálo československé komunisty zformulování východisek, a co všechno jejich důsledné plnění umožňovalo. Zatím však naše marxistická historiografie dluží ucelenější analýzu příprav a průběhu VI. sjezdu jako východiska celé další Gottwaldovy činnosti. V době velké hospodářské krize na počátku 30. let, kdy v buržoasním Československu, tak jako v celém kapitalistickém světě, došlo k faktickému zhroucení liberalizmu v ekonomice i politice, dokázala Komunistická strana Československa vést taková revoluční vystoupení proti buržoasii, jako byla stávka v Karlově Huti u Frýdku, boje zemědělských dělníků na Slovensku a zejména Mostecká stávka.

Tvůrčí využití taktiky jednotné fronty, získání všech přirozených spojenců proletariátu, správně kladené požadavky a neformální prosazení vedoucí úlohy KSČ ve vedení stávkových bojů - to všechno svědčilo o schopnosti vedení strany v čele s K. Gottwaldem přistupovat tvůrčím, skutečně leninským způsobem k přípravě socialistické revoluce jako klíčové otázce celé další politiky strany.

Ne náhodou proto zkušenosti KSČ z realizace závěrů VI. sjezdu obohatily, jak o tom svědčilo Gottwaldovo vystoupení na XII. plénu exekutivy Komunistické internacionály koncem léta 1932, přístupy celého mezinárodního komunistického hnutí k revoluci vůbec. Přes určité peripetie tak ve svých důsledcích i českoslovenští komunisté přispěli ke koncipování široce pojaté linie boje proti fašismu a za demorakcii ve druhé polovině 30. let.

Na přípravě VII. kongresu Komunistické internacionály se Klement Gottwald podílel osobně. Od roku 1934, kdy byl na něho po známých událostech při volbě prezidenta v buržoasním Českosovensku vydán zatykač, pracoval ve vedoucích orgánech Kominterny v Moskvě. Spolu s Jiřím Dimitrovem, Palmirem Togliattim, J. V. Stalinem a Maoricem Thorezem, D. Z. Manuilskim patří dnes k již legendární generaci představitelů mezinárodního komunistického hnutí, která dokázala v měnících se objektivních podmínkách po nástupu fašismu v Německu zúročit své dosavadní zkušenosti z bojů za osvobození proletariátu a na základě tvůrčího využití Leninova teoretického odkazu vypracovat strategickou linii přístupu k socialistické revoluci, spojující v sobě boj proti nebezpečí fašismu se zápasem o demokracii a socialismus.

A bylo právě Gottwaldovou velkou zásluhou, že Komunistická strana Československa mohla závěry VII. kongresu KI nejen správně pochopit, ale i dál tvůrčím způsobem rozvinout. Šlo o problém obrany malé země před fašistickou agresí, který nemohla vyrešit žádná jiná strana, než naše. Na VII. sjezdu strany v dubnu 1936 prohlásil v této souvislosti Klement Gottwald jednoznačně: "Pozice Komunistické strany ve věci ohrožení Československa hitlerovským fašismem je pozicí obrany Československa proti Hitlerovi, obrany Československa proti fašismu".

Bránit a ubránit československou samostatnost před fašistickým nebezpečím vyžadovalo opřít obranu republiky o Sovětský svaz a uskutečnit i závažné vnitropolitické změny tak, aby se obrana země stala věcí doslova všeho lidu. Jinými slovy řečeno, spojit boj proti fašismu a na obranu republiky s takovými společenskými změnami, jež ve svých důsledcích vytvoří předpoklady k možné socialistické revoluci. Pod přímým Gottwaldovým vedením mobilizuje KSČ do boje za udržení demokracie, proti zahraničnímu i domácímu fašismu nejširší lidové masy a stává se tak nejdůslednější a nejrozhodnější silou celého zápasu na obranu republiky. Nebylo vinou komunistů ani K. Gottwalda, že vládnoucí československá buržoasie nakonec kapitulovala, z části zradila, a dokonce i s Hitlerem kolaborovala. Tragické mnichovské události představovaly v této souvislosti nejen rozbití republiky, ale i faktický konec československé buržoasní státnosti vůbec. Náš lid, naše národy nikdy nezapomněly, že to byly právě českoslovenští komunisté, kteří stáli v čele všech akcí na obranu demokracie a republiky, že to byl Klement Gottwald, který se bez jakéhokoli váhání jednoznačně a pevěn ostavil proti Mnichovu, kapitulaci a otevřené zradě republiky.

Tato skutečnost se stala také východiskem celého dalšího boje československých komunistů proti fašismu, boje za národní a spolu s tím i sociální osvobození. Právě v letech rozbití republiky okupace českých zemí i existence tzv. Slovenského státu se snad nejzřetelněji začal projevovat /v jedinečné, ale svým způsobem objektivní situaci/ doslova řečeno fenomén našeho dějinného vývoje, totiž spojení, symbióza boje za národní a sociální osvobození. A byl to právě K. Gottwald, dělnický vůdce vyšlý z lidu, teoretik s neobyčejným smyslem pro potřeby revoluční praxe, skutečný stratég revoluce, který situto skutečnost nejen v plném rozsahu jasně uvědomoval, ale i programově ji v celém dalším zápase strany uplatňoval.

V této souvislosti nabývá nutnost studia zkušeností z dějin pro potřeby současné politiky strany, jež by mělo být naším příspěvkem k realizaci strategie urychlení sociálně-ekonomického rozvoje naší společnosti, na významu. Vdyť vlastně celá strategicko-taktická linie KSČ v národně-osvobozeneckém boji, národní a demokratická revoluce a její přerůstání v revoluci socialistickou, na níž se Klement Gottwald rozhodující mírou podílel, byla leninským využitím dosavadních zkušenosti /a to nejen zkušeností z úspěchů, ale i chyb a nedostatků/ celého mezinárodního komunistického hnutí z přístupu k socialistické revoluci.

Blížící se 40. výročí únorového vítězství našeho pracujícího lidu, jež bylo završením Gottwaldova strategického úsilí v zápase o revoluci, by se mělo proto stát podnětem k dalšímu zkoumání právě těchto otázek, nejen pro potřeby naší strany, ale i mezinárodního komunistického hnutí. Vždyť zkušenosti z revoluční minulosti, zkušenosti ze zápasů strany o národní a sociální osvobození našeho lidu jsou tím, čím může historie v gottwaldovském slova smyslu přispět k plnění současných úkolů dalšího budování rozvinuté socialistické společnosti.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

zvazte, kde bychom byli

(Dr. Ing. Petr Vanek, 21. 7. 2012 15:50)

Zvazte, prosim, kde by byla vysoce vykonna exportni ceska
ekonomika, sedma ve svetovem zebricku, kdyby se v unoru
nestalo, co se stalo. Zvazte, prosim, kde jsme nyni. Nezbyva,
nez doufat, ze dalsich 20 let napravi. Dosavadni vyvoj povazuji
za umirnene uspesny. A tim jsem se dotkl jen jednoho aspektu,
tedy uspesnosti ekonomiky ve svetovem kontextu. Jsou i jine:
osobni svobody, napriklad. Soudruzi, skutecne jste, vY Gottwaldovi
vnuci respektovali zakladni lidska prava ? >Skutecne byl pan
Havel vAMI veznen po pravu ? Odpovezte, prosim.
1. zmarene kariery
2. politicti veznove
3. persekuce vysoce moralne pevnych disidentu
4. eliminace zapadniho odboje (jeho clenu)
5. lzi v mediich (dolozitelne)

Co na to pvite ? Jsm zvykly se vyjadrovat kultivovane, ale
JA vAS NENAVIDIM, vY VRAZI

Kampak na nás! :))

(Michal Doležel, 19. 1. 2009 13:58)

...Kampak na nás bolševici, copak vás to napadá, vás si každý koupí, na nás jste však hloupí! Kampak na nás bolševici, copak vás to napadá, víme jak ta vaše volnost vypadá!
My si v Čechách nenecháme bolševismem hlavy plést, republiku neprodáme za zradu a podlou lest, my jsme národ příliš zdravý, Šmeral nás tu nenakazí, naše zem je maličká, má však svého tatíčka. Za ním půjde každý Čech s písní na svých rtech. Kampak na nás bolševici copak vás to napadá...!
K. Hašler
http://www.youtube.com/watch?v=Lmud55Slh_c

Gottwald--významný český revolucionář!

(vik, 16. 11. 2008 0:37)

Jinak, jak je vidět na naší pravičácké spodině, jsi byl, Klémo, někdy možná moc měkký. Komunisté moc odpouští a někdy je to chyba.

antikomoušské svině

(vik, 16. 11. 2008 0:34)

To je ale krásné vidět, jak se ti pravičáci ještě padesát let po smrti Gottwalda rozpalují do běla. Klémo, je vidět, dělals to dobře. Ještě půl století po Tvé smrti dostává pravičácká lůza infarkty při vyslovení Tvého jména. Beneši, až se naučíš česky, pak budeš moct psát. Do té doby ze sebe děláš jen hloupoučkého idiota.
Doufám, že jste se pokáleli strachy a konečně vás klepla pepka.

Gottwalda bych poslal do prdele!

(Beneš, 15. 7. 2008 17:52)

Gottwald-už bvpři vyslovení se mi chce blít, je jeden z největších lidských zločincu na Českoslovesnkém lidu.

Kdyby ten Váš zasranej komunismu nebyl, kde bychom asi dnes byli!?
Byli bychom jistě na lepší úrovni než Německo!
Všechno jste posrali!
Mohli jsme mít skvělou vědu, ekonomiku, zdravotnictví...

Nejraději bych flusl Gottwaldovi do ksichtu a řekl bych: ,,Já jsem gulak, ty svině!"

Kladivo na komunisty

(ten kho by jste poslali do gulagu, 8. 1. 2008 19:38)

uznavate nejvetsiho vraha v ceskych dejinach a oslavujete nazory ,které po celem světě pozabijeli několik milionu lidí....Dobrej komunista - mrtvej komunista

Mám moc rád komunismus

(Lukáš 22 let Brno, 11. 12. 2007 20:48)

Dnešní doba je hnus fuj a bída Komunismus je nejlepší možný systém Amerika-Usa je největší říše zla na světě Buržoazii pomalu začíná téct do bot cítím to bude velká revoluce jinak to nepůjde a samotný lid svrhne tento zločinný kapitalistický systém

ODBOJ

(Fridrich, 11. 12. 2007 16:12)

Málo buržoustům kroutil krkem

Kléma byl frajer

(Petr Jaškovský, 9. 12. 2007 11:20)

Kéž bychom měli víc takových hrdinů!

Ne choleru, ale lásku!!!

(Ivo A, Benda, 3. 12. 2007 18:51)

Komunisté jsou ztělesnění ještírci, ale i oni nakonec pochopí, že láska je dostihne!!! Posílám vám hubánka ...

....

(Tramvaják, 2. 12. 2007 11:25)

Mor a choleru na vás.

Proletáři ...

(Lékárník, 27. 11. 2007 18:45)

... všech zemí, vyližte si prdel!!!