Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Nedělitelnost lidských práv

9. 10. 2014

Po ustavující schůzi VZDOR - Hnutie práce Bratislava, která se uskutečnila 28.6. t. r. a kde jsem se stal kandidátem členství tohoto občanského sdružení, jsem s dalším členem této jediné slovenské organizace orientující se na dělnickou a další pracující třídy, vyrazil na "Dúhový PRIDE Bratislava". Už z názvu poměrně jasně vyplývá, že se jednalo o setkání a pochod sexuálních menšin. 

Na bratislavském Hviezdoslavově náměstí se poslední červnovou sobotu, za krásného počasí, sešly približne dvě tisícovky lidí. V davu jsme viděli mnoho duhových vlajek a transparentů s hesly jako: „Transfóbia vážne škodí vám a ľuďom okolo vás“, „Istoty pre geyov“ nebo „Rôznorodosť je krásna“. Po celou dobu na shromáždění i pochod přes bratislavské Staré město dohlíželo množství policistů, ale pochod byl naprosto pokojný a obešel se bez problémů. Policie ovšem zadržela 7 existencí, které se akci pokoušely narušit. Jednalo se nejspíše o polofašistické blázny, které jsme cestou na náměstí zahlédli i my. Jinak pro účastníky na náměstí bylo připraveno i hudební vystoupení obstarané skupinami Dreamfield či King Shaolin. 

Osobně nejsem úplným příznivcem těchto akcí - myslím, že to mnozí lidé ve společnosti na Západě oprávněně chápou jako obyčejnou exhibici a tak, že se gayové a lesby sami ze společnosti vyčleňují - souvisí s tím i propagace komerčního a dekadentního homosexualismu, který je mediálně "kůl". Mnozí homosexuálové se tedy těchto akcí neúčastní. 

Schválně jsem uvedl "na Západě", protože tam, kde se sexuální menšiny musí potýkat s fašistickými zákony, nebo velkými, vlivnými skupinami společnosti s fašistickými, nenávistnými či zvrhlými náboženskými názory, to má význam velký. 

Snad se Slovensko nechce zařadit mezi tyto země - a to rovnou novou Ústavou republiky - organizátoři bratislavské akce reagovali právě na změnu Ústavy SR, která začala v červnu privilegovat jen jeden typ složení rodiny. Tato akce měla z klasického happeningu jen část. Povětšinou však shromáždění mělo jasný charakter protestní akce, demonstrace svéprávných lidí, kteří se nechtějí stát "oficiálně" občany druhého řádu. Po zprávách, že na Slovensku něchtějí některé lékarny vydávat antikoncepci, což je dle mě skandální a takové lékarně by se měla okamžitě odebrat licence, se teď Slovensko připojilo k Rusku, minimálně tedy v tom, že vydává ústavní zákon proti homosexuálům! 

Na první pohled to tak nevypadá, ale na ten druhý už ano. Slovensko zakotví do své ústavy, že "manželství tvoří svazek muže a ženy". Tato formulace zcela vylučuje, že by se někdy v budoucnu mohly v zemi sezdávat páry stejného pohlaví. Slovenští mocní tak chtějí tzv. "zvýraznit tradiční uspořádání rodinných vztahů". Tato úprava bude součástí širších změn Ústavy, které zahrnují také reformu justice. Dohodli se na nich zástupci vládních sociálních demokratů (Smer-SD) premiéra Roberta Fica s opozičními křesťanskými demokraty (KDH), kteří dohromady mají ve sněmovně třípětinovou většinu potřebnou ke změně ústavy. Tento krok vyvolal v zemi kritiku. Aktivisti to považují za krok zpět. 

Na pódiu na Hviezdoslavě náměstí proto v průběhu akce nevystoupil jen homosexuální pár. Na změnu slovenského nejvyššího právního předpisu reagoval i zástupce "tradiční rodiny", svobodná matka a heterosexuální pár bez formálního manželského svazku. 

Samotný pochod centrem města si pak účastníci naplno užívali. Stovky lidí mávaly vlajkami, tancovaly a projevovaly hrdost na svou sexuální orientaci. Podpořit ho prišli i gayové z Prahy. „Do Bratislavy sem přijel, protože oblast práv homosexuálů je tu v plenkách. Na pražský Pride například nechodím, tam je to rozběhnuté dobře, ale tady to musíme podpořit,“ konstatoval Michal (24). Podle vlastních slov je odhodlaný přijet i příští rok. 

Bohužel se ale jinak zdařilá akce nevyhnula tomu, čemu se nevyhne prakticky žádný protest, pokud není organizován utlačovanými a uvědomělými třídními silami. A to je zneužití protestu samotným režimem diktatury buržoazie - kapitalismem, který je sám o sobě příčinou všech nerovností, včetně těch týkajících se práv sexuálních menšin. 

Ne náhodou bylo pódium protestu umístěno u ambasády USA ozdobené taktéž duhovou vlajkou. Ne náhodou byl na akci rozměrný stánek podivné a jednostrané organizace, která má euro-americkému kapitalismu nasazovat lidskou tvář, tedy "Amnesty international", která měla na stánku velkou podobiznu ruského prezidenta Putina, který byl ovšem namalován - i rtěnkou - jako kdyby byl dívka, nebo transexuál. Bylo zřejmé pro koho, resp. proti komu je stánek zbudován. Když jsem se přítomných členek výše zmíněné organizace zeptal, co dělají na Slovensku k osvobození Pětice kubánských národních hrdinů, nespravedlivě a dlouhodobě vězněných ve Spojených státech, vůbec nevěděly o co se jedná, až mi jedna aktivistka řekla: "Ale to je jen celosvětová kampaň AI...", ale protikubánských akcí na území bývalého Československa udělali bezpočet. "Ale na Kubě je to hrozné..", kontrovala aktivistka. Na to jsem se slečny zeptal, zda ví, co mají na Kubě a nemají v jiných latinskoamerických zemích. Nevěděla. Říkám "důchodce", kterých je jinak v regionu mizivé procento. "Je to důkaz, že se na Kubě důchodového věku mohou lidi bez problémů dožít". Aktivistka na to povídá "No, to je pravda, to zdravotníctví a péče tam". "Ale to jsou také lidská práva", a s tím jsem odešel. To je totiž přesně ono. Jako kdyby lidská práva bylo možno oddělovat od sebe. To je obrovská lež dnešního systému, kterou už od školky vtloukají do lidí, zejména mladších. 

5.ročník Pridu podpořilo i 20 zahraničních velvyslanectví na Slovensku společně ze Zastoupením Evropské komise na Slovensku. Ve společném stanovisku uvedli, že jako členové mezinárodního společenství podporují dodržovaní všeobecných lidských práv, kam patří i práva homosexuálů. Situace v oblasti lidských práv se v posledních týdnech vyostřila i pro plánované přijetí celostátní strategie, která měla zaručit zlepšení práv znevýhodněných skupin včetně homosexuálů. 

To považuji za naprosté pokrytectví - imperialistická Evropská unie (zejména její hlavní a nikým nevolený orgán - Evropská komise) je hlavní příčinou bezdomovectví, obrovské nezaměstnanosti v EU, nedůstojné odměny za práci, toho, že pracovní předpisy jsou, díky hrozbě ztráty zaměstnání, pouze cárem papíru, toho, že na řeckém národě je páchána genocida, kvůli dluhům řecké buržoazie. EU je příčinou i mnoha válečných konfliktů, toho, že v Evropě bují, díky degeneraci vzdělávání a politice rozdělující lidi, fašismus, nacionalismus a rasismus, které si evropští imperialisté schovávají do zálohy. Tak bych mohl ještě dlouho pokračovat. Je to jako když Adolf Hitler říkal, že chce mír, jen s tím rozdílem, že Hitler sám byl poskok velkoburžoazie proti komunistům. 

A jsme tu opět - lidská práva nelze oddělovat, ale my jsme neustále svědky nadřazování občanských práv nad jiné - samozřejmě - jde o ty práva, která si může buržoazie pro sebe zaplatit. Aby totiž mohli občanská práva uplatňovat pracující, kteří nevlastní výrobní prostředky, museli by mít zajištěna práva sociální. I ti největší odpůrci minulého režimu dostali práci v kotelně - kolik lidí by dnes zachránil tento "hrozný bolševický teror"? 

Dúhový PRIDE prišli podpořit (čti - povětšinou - zviditelnit se) též některé osobnosti. Na pódium sa postavil i primátor města Bratislava Milan Ftáčnik, který je členem strany Smer - SD, která se na změně Ústavy s katolickými fanatiky z KDH domluvila. A to podotýkám, že Ftáčnik je předpřevratovým členem Komunistické strany Slovenska (KSS). Ať si tedy pan exsoudruh Ftáčnik svou schizofrenii užije. 

Ani tato změna ústavy však rejdišti pedofilů a největší zločinecké organizaci, katolické církvi, nestačí (podotýkám, že rozděluji křesťany a katolickou církev - jde o zcela odlišné skupiny). Chtějí vyvolat na Slovensku "referendum o rodině". A těmto šílencům už chybí jen asi 50 tisíc podpisů (už mají víc než 300 000 za 3 měsíce!), hlasovat chtějí na podzim společně s komunálními volbami. Věta o manželství jako svazku muže a ženy, kterou poslanci dostali do Ústavy, "tradiční rodinu" (děsí mě, co si pod tímto termínem tihle tmáři asi představují) dostatečně neochrání, myslí si aktivisti z "Aliancie za rodinu". Párům lidí se stejným pohlavím chtějí zakázat i adopce dětí, rovněž by rádi skoncovali s povinnou sexuální výchovou na školách. K tomu už není co dodat. 

Já nesouhlasím ani s v České republice platným zákonem o registrovaném partnerství, byť u předkladatelů předpokládám záměr prosadit co největší rovnoprávnost pro osoby, které se od ostatních liší pouze tím, že chodí s osobou stejného pohlaví. Nejsem prosazovatelem "maximálních práv" pro homosexuály, tyto "maximální" práva považují heterosexuálové za samozřejmá a nezcizitelná a nechápu proč by měli být omezováni tím, že nemohou založit manželství i rodinu. Otec homosexuál, nebo dvě maminky jsou rozhodně lepší než otec flákač, tyran či despota. Kdo chce tvrdit, že by mohly ony dvě maminky, nebo dva tatínci ovlivnit sexuální orientaci a chování svého dítěte směrem od heterosexuality je samozřejmě zcela zcestné a zavání inkvizicí a zeměplochou.. Jeden z racionálních argumentů proti adopcím dětí rodiči stejného pohlaví jsem slyšel ten, že děti budou terčem předsudků ostatních dětí, rodičů či učitelů, ale to se v praxi neděje, navíc taky nezakážeme chodit do školy obézním dětem, protože se jim ostatní děti smějí... Adopce dětí jsou u tohoto zákona velkým problémem. Zákon zakazuje, aby některý z registrovaných partnerů mohl adoptovat dítě. Přitom před vstupem do partnerství o adopci požádat může... Vítejte v Kocourkově! 

V květnu sice získal registrovaný pár dítě do pěstounské péče, pěstounem se však stal jen jeden z partnerů. Zákon o registrovaném partnerství pouze zavádí segregaci určité části populace kvůli jejich sexuální orientaci a je výhodný pouze k přelévání majetku - z logiky věci - u majetných homosexuálů. Navíc je vlastně zákon diskriminační i pro heterosexuály, z nichž někteří by oficální partnerství uvítali daleko více než vstup do manželství. Například ve Francii, kde mají homosexuálové možnost plnoprávného sňatku, využívá institut registrovaného partnerství, které zde existuje souběžně, z celých 90% heterosexuálové, kteří se nechtějí ženit/vdávat, ale například chtějí mít možnost získat v nemocnici právo na informace o partnerově stavu apod. 

Třídně je nám samozřejmě jedno, stýká-li se intimně někdo s osobou stejného nebo jiného pohlaví, to je pro nás při stabilním počtu těchto lidí v populaci (populační růst, ale "epidemie homosexuality" nám opravdu nehrozí), naprosto nepodstatné. Jde stále o to, vlastní-li výrobní prostředky homosexuál/heterosexuál a má tedy právo na cizí práci, nebo je nevlastní a svou pracovní sílu prodává, proto aby přežil. 

Na závěr se rozloučím citátem Jana Wericha: "Boj proti blbosti se nedá vyhrát, ale musí se vést!" 

David Pazdera